17.7. Cesta do Jilemnice
Naše cesta začala zastávkou v Jilemnici, kam chodil Tom na rovnátka a zrovna dnes mu je sundávali. V Jilemnici jsme tedy museli čekat skoro celý den. Bohužel ten den dost pršelo, a tak jsme si nemohli projít okolí. Šli jsme se tedy podívat na Zvědavou uličku, kde je k vidění lidová architektura. Po chvilce jsme byli však promrzlí, a proto jsme šli do muzea.
Muzeum historie lyžování v Krkonoších
Když jsme se podívali, jaké možnosti kulturního obohacení Jilemnice nabízí, měli jsme hned jasno. Oba jsme instruktoři lyžování a historie tohohle sportu je pro nás zajímavá. V muzeu se dozvíte vše o začátcích jednoho z nejpopulárnějších zimních sportů v Krkonoších. Bylo k vidění, na čem lidé začínali jezdit a jak probíhaly první závody. Nikdy jsme na dobových lyžích ani jeden nestáli a bylo zajímavé se dozvědět, jaké techniky se k lyžování používaly. Dnes je sport o tolik jednodušší!
Krkonoše jsou nádherné. Pokud je někdy navštívíte, nezapomeňte se jet podívat do městečka, které se stalo přirozeným centrem při vývoji západních Krkonoš. Jilemnice za to určitě stojí.
Kde se najíst
Po prohlídce muzea jsme měli dost velký hlad, a jelikož mám 17.7. narozeniny, pozval mě Tom na pizzu. Šli jsme do restaurace Botta Caffe Na Staré Poště, kde mají opravdu vynikající pizzu.
Celé Krkonoše hlídá Krakonoš, tak bacha na něj!
Polsko
Dovolená nám začínala deštivým počasím. Když jsme přejeli hranice do Polska, naše první zastávka byla v Kauflandu, kde si Tom koupil nějaké energy drinky. Překvapilo nás, že v Polsku opravdu není draho. Vyměnili jsme si eura za zloté a jeli dál. Vždycky vyměňujeme eura, která si vybereme z bankomatu na Slovensku, kde mám výběry zadarmo, s velice dobrým kurzem.
Navečeřeli jsme se na benzínce, kde jsme krájeli salám na autě a úspěšně jsme ho poškrábali :D. Jinak jet na noc je vždy lepší než přes den. V noci se nikde netvoří kolony a nejsou tolik bouračky, a tak se i kolem velkých měst projede bez potíží. Museli jsme poprvé natankovat. Roomster jezdí na LPG, a to je v Polsku hodně rozšířené. Hledání stanic s LPG nebyl tedy žádný problém. Ujeli jsme už 450 km a za 40 l jsme platili 560 Kč.
18.7. První setkání s mořem
Na místo jsme přijeli pozdě v noci, zaparkovali jsme auto na jednom parkovišti a museli jsme v něm přespat. Není to zrovna nejpohodlnější, ale dá se to. Horší bylo, že celou noc pršelo, a tak jsme nemohli mít dostatečně otevřená okýnka, aby se nám dobře dýchalo a zároveň na nás nepršelo. Když jsme se ráno probudili a nasnídali, jeli jsme se podívat poprvé k moři.
Neměli jsme předem vyhledané žádné kempy, jen jsme věděli, že by tam měly být. Vydali jsme se tedy podél pobřeží a hledali. Projeli jsme jich víc, a nejvíce se nám zalíbil kemp 7 žab v městě Barbara Gradowska, za dvě noci jsme zaplatili 110 zlotých, což bylo 660 Kč.
Stan jsme stavěli v dešti. Byla pořád zima, a jelikož jsme nechtěli být celý den zavření ve stanu, jeli jsme do nedalekého města Swinouscie. Tam jsme si nejdříve zašli na kebab a potom jsme šli do Aquaparku. Baltic Park Molo Aquapark není velký, ale na zahřátí a vyblbnutí stačil. Jen je těžké ho najít. Za vstup jsme dali 98 zlotých. Cestou zpět jsme se stavovali ještě v Berušce pro pytlíky na odpad :D. V autě jsem po vyjetí ze Swinouscie okamžitě usnula a spala jsem jako zabitá. Tom zastavil u toho obchodu, šel nakoupit a nechal klíčky v zapalování :D. Já jsem se probudila až před kempem, kdyby mě někdo ukradl, tak o tom ani nevím… :D
19.7. Návštěva města
V noci byla pořádná zima a my litovali, že nemáme moc teplého oblečení a teplejší spacáky. Ráno po probuzení a po snídani jsme se vydali do města. Cestou jsme potkali dům na střeše :D, do kterého jsme platili vstup 15 zlotých za jednoho. Bylo to fajn, ale víckrát bychom tam asi nešli.
Narazili jsem tam na spoustu pochutin. Nejdříve jsme si dali domácí brambůrky, které byly výborné. Když jsme si město prošli, narazili jsme na zmrzlinu v bublaté vafli. Příchuť jsme si vybrali Oreo, a i po 2 letech na ni vzpomínáme, bylo to opravdu vynikající.
Po obědě se konečně udělalo dostatečné teplo a mohli jsme zamířit k moři. U moře byly nádherné vlny, ve kterých jsme skákali. Bohužel však jsme v něm moc dlouho nevydrželi, jelikož bylo totálně ledové. Bylo ale příjemné se po vylezení z něj vyhřívat na sluníčku. Večer jsme šli na večeři opět do města. Měli v nabídce spoustu ryb. Vybrali jsme si takové rybí rychlé občerstvení, kde to nebylo předražené. Pochutnali jsme, jídlo bylo vynikající.
20.7. Jedeme dál
Brzo ráno jsme zabalili všechny naše věci a vyrazili dál na cestu. Jeli jsme k městu Bobolin. Samozřejmě jsme předem vyhledané kempy neměli, tentokrát se nám to však nevyplatilo. Trvalo nám opravdu dlouho, než jsme nějaký našli. Když už nám docházely nervy, stavili jsme se pro maso, které jsme si potom ogrilovali. Nakonec jsme našli kemp, který byl levný a pouze 100m od moře. Když jsme přijeli k bráně, vypadalo to, že kemp je u někoho na zahradě, že se tam maximálně vejde 20 stanů. Majitel je takový starší pán, kemp nám šel ukázat a překvapilo nás, že byl obrovský. Bohužel není na mapě a ani nikde na webu. Jeho souřadnice jsou tady.
21.7. Návštěva města Dapki
Všechny naše dovolené a výlety jsou hodně o jídle. Rádi chodíme do restaurací a ochutnáváme místní úpravy pokrmů. Rozhodli jsme se, že zajedeme do města Dapki a půjdeme tam do restaurace. Našli jsme ji hned u cesty, byla to restaurace Fish pub. Já jsem si dala lososa, zajímavější jídlo měl tentokrát Tom, který si dal gyros na talířku. Jídlo bylo vynikající. Po obědě jsme šli na pláž, kde jsme si ještě koupili ledovou tříšť. Prošli jsme si zbytek města a jeli zpět do kempu. Zbytek dne jsme se už jenom váleli na pláži a v moři.
22.7. Cesta domů
Ráno jsme se pomalu začali balit. Naše dovolená je skoro u konce. Rozhodli jsme se rozloučit s mořem a udělat si u něj ještě pár pěkných fotek. Velmi nás překvapilo, když jsem šla zaplatit za kemp. Byli jsme v něm dva dny a vyšlo nás to na 64 zlotých. Už od pohledu to vypadalo, že tahle část Polska je docela chudá.
Cestou do ČR jsme museli ještě tankovat, a tentokrát jsme tankovali 38,7 l za 87 zlotých po 462 km. Na oběd jsme se stavili v KFC, a i to je v Polsku levnější. Za oběd jsme zaplatili 40 zlotých. Měli jsme docela hodně času a tak jsme se rozhodli, že nechceme strávit pouze celý den na cestě. Domluvili jsme se tedy, že se ještě zastavíme ve Wroclawi.
Ve Wroclawi jsme byli kolem 19:00. Rozhodli jsme se tam jen tak procházet, tak nějak bloudit tamními uličkami. Čekali jsme, než se setmí, abychom viděli noční město krásně rozsvícené. Z Wroclawi jsme vyjeli až v 23:00.
Za celou dovolenou jsme ujeli 1819 km. Naše celková útrata za celou dovolenou byla 6 438 Kč bez jídla, které jsme už měli nakoupené sebou. Dalo by se utratit méně peněz, kdybychom nechodili do restaurací.
